Pokračování příběhu...
S Honzou OK2ZAW jsme po delší době příprav vztyčili na políčku experimentální větrnou elektrárnu. Konstrukce se skládá z dvou dílů - vertikální rotor je pro jednoduchost složen ze dvou podélně rozřezaných plastových sudů.
Tato konstrukce má výhodu v snadné montáži pod vrchol stožáru s instalovanými anténami a navíc není závislá na směru větru. Druhým dílem, je pod rotorem zavěšený pomaloběžný generátor. Na jeho stavbu jsme použili dvacet čtyři neodymových magnetů pro rotor a devět vinutí pro stator. Zapojení do hvězdy generuje větší napětí a při "ručních testech" na stole dával generátor necelých sto wattů. Postupem času, po zprovoznění měřících čidel uvidíme, co vítr ve dvaceti metrech dokáže. První odhad je, že žádný rotor není dost velký a generátor dost pomaloběžný :)
Několik obrázků ze stavby |
generátor.pdf |
video-1 |
video-2 |
video-3 |
Savoniova turbína |
Právě jsem za vydatného přispění Ondry OK1CDJ otevřel nový web, zaměřený na dálkově ovládané QTH - RemoteQTH.com. Jeho první náplní je na malině (raspberry pi) běžící server, koncetrující na sebe ovládání několika hardwarových zařízení, přes webové rozhraní. Cílem bylo zpřístupnit běžným uživatelům skvělé linuxové funkce, z nichž některé jinde určitě nenajdete. Seznam klíčových funkcí:
Další realizace budou následovat, zatím je na obzoru nezávislý arduino band dekodér (kód OK1CDJ), podporující CAT rozhraní Kenwood, Yaesu a Icom. Novinky na Twitteru 
Potřeba měřit napětí a teplotu na raspberry pi dala vzniknout těmto dvěma deskám. Použité obvody jsou v katalogovém zapojení. LM75 jako teplotní senzor, PCF8591T jako a/d převodník. Vstupní konektory i2c sběrnice se kryjí s GPIO na rapsberry pi obsahujícím i i2c, výstupní zase umožňují řadit více desek za sebou. Stačí proletovat kombinaci tří pájecích přepínačů, které určují adresu zařízení a dále se věnovat softwarové části. Nejprve aktivujeme jaderný modul zakřížkováním v /etc/modprobe.d/raspi-blacklist.conf a přidáním i2c-dev do /etc/modules. Po instalaci i2c-tools můžeme přistoupit k detekci dostupných rozhraní (jako root)
# i2cdetect -l i2c-0 i2c bcm2708_i2c.0 I2C adapter i2c-1 i2c bcm2708_i2c.1 I2C adapter
a připojených zařízení
# i2cdetect -y -a 0
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 a b c d e f
00: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
10: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
20: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
30: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
40: -- -- -- -- -- -- -- -- 48 49 -- -- -- -- -- --
50: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
60: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
70: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
nalezené adresy se pak použijí pro čtení
# i2cget -y 0 0x48 0x00 w 0x0015
Příklad čtení teploty s převodem na dekadické hodnoty
# i2cget -y 0 0x48 0x00 w | awk '{printf("%.1f\n", (a=((("0x"substr($1,5,2)substr($1,3,1))*0.0625)+0.1))>128?a-256:a)}'
21.1
Autorem bash scriptu pro čtení napětí z A/D převodníku je K.Jacobs (zachovejte licenci). Upravená varianta pro čtení jednoho ze vstupů s použitím koeficientu předřadného odporového děliče pcf8591-one.sh
./pcf8591-one.sh 0 11.0389611 13.8 V
I2C teploměr pcb | schema
I2C A/D převodník pcb | schema
Petr ex OK1IRG rozšířil rodinu CWSL (CW Skimmer Listener) aplikací o CWSL_Wave. Tato poskytne libovolné pásmo k dalšímu použití skrze audio zařízení. Nyní je možné všechna pásma která ze SDR příjmače zpracovává skimmer server nejen ukládat (nahrávat), pouštět lokálně ve winradu (nyní HDSDR), ale pomocí virtual audio kabelu zpřístupnit jakékoli jiné sdr aplikaci. Jako první jsem vyzkoušel připojení aplikace sdr-radio, která zpřístupní sdr příjem vzdáleně pomocí ethernetu. Nejprve vytvoříme sedm virtulálních audio zařízení pro každé pásmo zvlášť. Po spuštění serverové části sdr-radia stačí nastavit vstupy na jednotlivé virtuál audio kabely. Vzor nastavení na straně skimmeru tady. Nastavení navigace na straně klienta, aby seděly frekvence jednotlivých pásem tady. CWSL_Wave ke stažení zde.
FT-Remote není žádná novinka, nicméně jde o praktický způsob realtime přenosu až osmi logických signálů po TCP/IP na vzdálený výstup s dvěma obvody FT232 od FTDI. Navržený plošný spoj je určený pro serverovou i klientskou část - u vstupu se vynechají tranzistory + ledky s odpory obsluhující konektor OUT. Uzeměním vstupů na konektoru IN se signál přenese na vzdálený výstup, kde je idikován diodou. Zapojení je vhodné například pro přenos cw/ptt signálů. Latenci v lokální síti naznačuje video zde.
| schéma |
plošný spoj |
Další realizace postavená na firmware Anthonyho K3NG pro arduino je opensource cw keyer. Klíčovou vlastností je podpora K1EL WinKey, bez nutnosti instalovat ovladače pro Linux nebo Windows. Seznam funkcí je opravdu dlouhý:
Jednotlivé funkce jsou popsané přímo v kódu firmwaru, nebo na stránkách autora.
Kompilací podle vlastních preferencí je možné získat zařízení šité na míru konkrétnímu použití. Stavebnice obsahuje robusní hliníkovou krabičku včetně potisků.
Několik obrázků ze stavby |
schema |
plošný spoj |
manuál |
firmware
Stavebnice bude v nejbližších dnech dostupná na www.hamshop.cz
Anthony K3NG odvádí fantastický kus práce, psaním open source kódu pro arduino. První jsme v radioklubu zrealizovali interface pro rotátor, který plně nahradí uzavřený ERC.
Rozhraní umožňuje softwarově přes usb, nebo přímo pomocí tlačítek ovládat libovolný stejnosměrný motor s napěťovým snímačem (potenciometr). Jako options deska obsahuje i rozhraní pro připojení dvouřádkového LCD displeje. Několik poznámek k použitému zapojení:
Několik obrázků ze stavby |
schema |
plošný spoj |
manuál |
firmware
Stavebnice je dostupná na www.hamshop.cz
Protože Český radioklub ukončil prodej radioamatérských map, uvolňuji azimutovou mapu OK k volnému použití. Data jsou v originálním vektorovém formátu SVG, který není závislý na velikosti konečné realizace. Soubor je rozdělen do vrstev. Je ho tak možné velmi jednoduše editovat (aktualizovat DXCC, upravovat barevnost, atd.) nejlépe v multiplatformním grafickém editoru inkscape.org. Je přiložen také PDF formát, pro přímé použití.
Mapa .svg [5 MB], .pdf [1,8 MB], též na OpenClipArt.org
Konečně počítač s 'rozumnou' spotřebou (2 W), velikostí a cenou. Až se zlepší dospupnost, budeme moci pomocí raspberry ovládat po ethernetu všechny naše oblíbené krabičky. I kdyz má malina hdmi, je téměř hřích kazit nízkou spotřebu plackou s tekutými krystaly a jejich podsvicenim - takže zkopírovat debian image na SD kartu a šup do ssh a server je na světě. Díky debianu je dostupných mnoho balíčků z repozitářů, zaměřil jsem se proto na (často kompilaci) několika vybraných programů.
co se nepovedlo
Už se oběvují první vlaštovky OK4BX, M0DNY, 2 v naší komunitě, čekají nás možná zajímavé realizace. Image systému po zmíněných pokusech je ke stažení zde [pro 4GB SD kartu].
CW skimmer změnil radioamatérské prostředí hodně a né vždy k lepšímu. Pokrok ale přináší i zajímavé možnosti. Jednou z nich je indexování celých pásem, která jsou nahraná pomocí sdr. Díky knihovně cwsl od Petra 1irg je to možné poměrně snadno. Vytvořil jsem jednoduché vyhedávání spotů nad drobným archivem (aktuálně 1,2 TB) z několika nahraných závodů. Jedna hodina 192 kHz pásma zabere 2,5 GB - server má relativně dostatečný upload (sto Mbit) i pro přenos takto vekých souborů. Nová verze recorderu umožňuje ukládat nahrávky po čtvrt hodině, tedy 625 MB. V budoucnu budu zřejmě přepisovat staré nahrávky novými.
cwsl archiv
Výměna statické mapy v grafice rotátoru za generovanou cronem každých patnáct minut pomocí Xplanet, se ukázala poměrně jednoduchá Spojení s připraveným azimutárním kruhem .svg se provede v Imagemagick
/usr/bin/xplanet -longitude 13.8 -latitude 50.3 -geometry 319x319 -projection azimuthal -num_times 1 -output map.png composite azimut.png map.png vysledek.png
Výsledek zobrazuje nejen směr rotátoru, ale i aktuální grayline.
První mezifrekvence transceiveru TS-480 je na 73,095 MHz. Jako SDR přijímač ve funkci panadaptéru se přímo nabízí FUNcube Dongle, jehož rozsah začíná na 64 MHz. Připojení před mezifrekvenční filtr je díky vyvedenému měřícímu bodu i s konektorem na desce RF unit (CN152 TP1) otázkou minut. Pro ovládání FCD je k dispozici multiplatformní Qthid. Poté stačí FCD nastavit frekvenci první mezifrekvence a snížit zesílení prvního předzesilovače. Pod linuxem je možné s FCD použít buď GnuRadio, nebo odlehčený Quisk - návod zprovoznění již napsal Alex OZ9AEC. Celkový výsledek (šířka pásma 90kHz)je poplatný použité mu zařízeni a tedy i investované ceně.
Ještě schéma, připojení, nastaveni Qthid a výsledek v quisku.
Letos jsme s Petrem OK1IRG rozjeli skimmer server i během A1 contestu za pomoci přátel z OK1KSO a OK2KJT, TNX! z lokátoru JO60OK a 880m ASL.
Všesměrovou anténu (od Luďka 1VSL) tvořily dva fázované dipóly, následoval transvertor 2m/10m, 20 dB předzesilovač a sdr rx USRP1.
3GHz dvoujadrový procesor byl ve špičkách vytížen na 80%, v tu chvíli skimmer poslouchal přes 2500 detektorů.
Celkem se k serveru připojilo čtyřicet stanic telnetem a spoty byly dostupné též na reversebeacon.net
Výsledkem je přes 12 tisíc spotů obsahujících 562 call, některé opravdu překvapily:
144051.0 UW5W 07-11-2010 1321Z 7 dB 22 WPM CQ 144035.6 I5PVA/6 07-11-2010 1132Z 11 dB 24 WPM CQ 144098.3 SA6W 07-11-2010 1228Z 17 dB 25 WPM CQ
galerie | archiv | značka-lokátor-četnost
Měl jsem to štěstí, zůčastnit se expedice na TA ostrov Giresun s Pavlem OK1MU a Honzou OK2ZAW. I přes mé unáhlené rozhodnutí, testovat naostro Tučnák log, se do něj podařilo dostat sedm tisíc qso. Většina podstatných informací je na webu OKDXF, pár fotografií ve zdejší galerii, log bude co nevidět na LOTW a QSL lístky jsou na cestě. Díky všem za qso!
ERC je řídící jednotka pro libovolný typ rotátoru od DF9GR,
se softwarovým ovládáním po sériovém portu (zvládne jakýkoli stejnosměrný motor + potenciometr pro snímaní polohy).
Vestavba do rotátoru Kenpro_HR-1300 fungovala na první pokus, přičemž obvod max232 byl nahrazen rovnou převodníkem z USB na 232TTL FT232R (nápad Standy OK1AU - TNX!)
Pro kalibraci je potřeba windows - dodaný sofware nefunguje pod současnou verzí wine.
Ovládání v Linuxu pomocí hamlib se ukázalo problematickým, přestože zařízení podporuje pro hamlib známý protokol DCU-1.
Nastavení požadovaného azimutu proběhlo, ale čtení aktuální hodnoty vrací nesmyslné hodnoty.
Nakonec se při zapnutí verbose ukázalo, že jednotka vrací správnou hodnotu, ale hamlib jí neznámo proč konverzuje.
Úhel je sice možné z rozšířeného výstupu krkolomně získat pomocí příkazu
rotctl -m 402 -r /dev/ttyUSB2 -vv p 2>&1 | grep ';' | grep -v 'AI1\|rotorez' | cut -f3 | sed 's/;//'
ale tato volba již není funkční při vzdáleném přístupu přes rpc.rotd démona. Nakonec stačilo pomocí wiresharku najít sekvenci řídících znaků a po zpřístupnění portu ze sítě pomocí ser2net řídit a číst z rotátoru přímo. Nastavení a ovládání:
# nastavení ser2net 1000:raw:600:/dev/ttyUSB2:4800 8DATABITS NONE 1STOPBIT # čtení azimutu echo -n 'AI1;' | netcat -w1 localhost 1000 | sed 's/;//' # otočení na 222 stupňů echo -n "AP1222;AM1;" | netcat -w1 localhost 1000
Update: zásluhou Láďi 1ZIA a vývojářů hamlib je od verze 1.2.12 přidána podpora ERC, funguje o poznani lepe než výše popsané řešení - VY TNX!
rotctl -l Rot# Mfg Model Vers. 404 DF9GR ERC 0.1 Untested
Koncem června jsme vyrazili s přítelem Otou (ex ok1sna) po hranicích Beskyd z Bystřice poblíž Třince.
První SOTA aktivace na vrcholu Čantoryje se zdařila jen částečně - po čtvrté hodině raní odpověděly na výzvu jen dvě stanice :)
Aktivace dalších vrcholů už byla bez problémů i s malým výkonem a nízkou anténou.
Pouze bylo třeba šetřit jedinou baterii, která musela bez možnosti dobíjení vystačit až do konce cesty.
Proto jsem dával QRT někdy i po patnácti minutách, jakmile přestaly volat další stanice.
Váhu celého trxu včetně antény a baterií se podařilo stlačit na 800 gramů (trx ATS3B - 4 W out, ANT dipól 2 x 10,5m bez svodu, 3Ah Li-Pol baterie).
Druhý den se Ota rozloučil v Mostech u Jablunkova a dále jsem pokračoval sám.
Další cesta probíhala nádhernou krajinou, ale čtvrtý den se počasí postupně zhoršilo natolik, že přešlo do trvalého deště.
Tak jsem předčasně skončil na Bumbálce.
Přesto po čtyřech dnech a osmdesáti kilometrech celkem 8 sota vrcholů. Díky všem za zavolání!
galerie | spoty ze skimmeru
Pro zlepšení citlivosti našeho skimmer serveru bylo potřeba sestavit sadu předzesilovačů. Volba padla na konstrukci podle Larryho W7IUV,
především pro jeho odolnost (OIP3 +41 dBm). Konstrukce je velmi jednoduchá a při doržení pokynů uvedených v návodu funguje na první zapojení.
Výsledek je velmi uspokojivý, sdr příjímač QS1R (citlivost 0,6 uV) není přebuzený a skimmer generuje výrazně více spotů.
galerie | PCB pdf-1, pdf-2, svg |
manuál
Jelikož připravujeme upgrade našeho klubového skimmer serveru o sdr přijímač QS1R, měl jsem možnost vyzkoušet jeho řídící software SDRMAX3, který je dostupný nativně i pro platformu Linux. Dokumentace pro tuto verzi je trochu roztříštěná, tak chvíli trvalo, než jsem našel správný postup pro instalaci jednotlivých částí.
Protože je program koncipován jako klient/server, je možné sdr přijímač ovládat vzdáleně. Zatížení sítě je velmi závislé na velikosti okna a nastavení obnovovací frekvence.
Během testování jsem naměřil hodnoty od 233kbit (3fps) do 6,5Mbit (17fps).
Design a ergonomie jsou poměrně vydařené, je vidět, že program od první verze značně vyzrál, což u linuxové verze zvláště potěší.
Celkový dojem je velmi dobrý, ale skutečné možnosti ukáže teprve praktické použití. Více prozradí vložené video:
Samotné sdr QS1R a jeho firmware je open source (stejně jako sdrmax3),
což umožnilo autorovi skimmer serveru provést úpravy firmware, díky kterým skimmer přijímá na sedmi pásmech současně.
Jde myslím o hlavní přednost QS1R oproti podobným produktům.
Starý anténní přepínač již přestal vyhovovat - nové řešení je podle dosavadních zkušeností doplněno o:
galerie | schéma & .sch
Update:
Aby mohl současně s remote trx poslouchat simultánně i skimmer server,
bylo potřeba vložit do přijímací cesty transceiveru rx splitter.
Dále doplnit anténní přepínač o třináct relátek, která vrátí signál na rx výstup, který o něj přišel naladěním
tx na konkrétní pásmo. Takto mohou oba systémy až do zaklíčování poslouchat současně na stejnou anténu.
Tučňák
je VKV závodní deník pro Linux, ve kterém jeho autor Láďa OK1ZIA provedl několik úprav tak, aby byl použitelný i v závodech na KV. Koncepce je díky zaměření deníku na VKV značně odlišná od toho co známe z 'KV-only' deníků. Vyzkoušel jsem proto jeho schopnosti v letošním ARRL DX CW a mohu říci, že základní požadavky splňuje, především díky několika novým funkcím:
Zásluhou funkce nahrávání každého qso zvlášť do samostatného souboru, jsou všechna spojení dostupná v našem Audio archivu - aktuálně téměř 29 tisíc záznamů.
Dále je třeba říci, že jsem nezaznamenal žádný problém se stabilitou, což je u závodních deníků podstatná vlastnost.
Výsledek | Log
Technologie pokročila, a je proto možné stavět servery s dostatečným výkonem a zároveň nízkým příkonem, přičemž obojí je samozřejmě relativní :) V tomto případě byly použity díly:
běžná olověná baterie 7 Ah, plnící funkci UPS, vydrží přes 4 hodiny. Čtyř ohmový odpor omezuje nabíjecí proud na 0,5 A.Celá sestava má při síťovém napájení v klidu příkon 23W. Všechny komponenty jsou maximálně vlažné a není proto nutné použít žádný ventilátor. Jediný hluk pochází od disku, který se zdá být subjektivně velmi tichý. V Debian Linuxu se nezavede správný ovladač gigabitové síťové karty (r8168). Je zapotřebí stáhnout instalační skript od výrobce a doinstalovat modul ručně. Pro správnou funkci senzorů (lm-sensors) je nutné vložit řádek
options w83627ehf force_id=0xa020
do /etc/modprobe.d/hwmon.conf a zavést modul
modprobe w83627ehf
Po dobrých zkušenostech Petra OK1FFU s bateriemi LiPol při vysílání ze SOTA vrcholů, jsem upgradoval původní 4,5 Ah NiMh baterie v transceiveru FT-897.
Nové tříčlánkové baterie mají kapacitu 5 Ah a díky třetinové velikosti zbylo dost místa i na APRS tracker OT+.
Tracker je po vzoru anténího tuneru připojen vnitřním vedením, protože při portable provozu jsou konektory mechanicky nejslabším místem.
K trackeru je připojena GPS Leadtek LR9450 držící na horním víku pomocí magnetů. Navíc je opatřena vypínačem napájení, kterým je možné funkci APRS deaktivovat.
S novými bateriemi transceiver vydrží:
což je proti původním NiMh bateriím výrazný rozdíl.
V této konfiguraci čekají trx čtyři životy. 1. aprs tracker v autě, 2. tracker cestou na sotu, 3. portable provoz na kv (sota), 4. staniční trx.
| Galerie |
ps: volný prostor v trxu inspiruje k rozličnému využití - bez problémů pojme například kompletní Mini-ITX PC, i když jsou již k dispozici i pico-itx varianty.
Od letošního roku přibyla v podmínkách CQ WW contestu nová kategorie Xtreme, umožnující využití technologií, v ostatních kategoriích zapovězených.
Nebyl jsem si jist, zda zpoždění při přenosu audia umožní pracovat v ssb části závodu bez omezení. Ukázalo se však že to možné je, a až na pár drobných
výpadků zaviněných nestabilní konektivitou bylo možné jet stejně jako bychom byli přímo u trxu.
Je to velká poklona pro konstruktéry z remoterig.com,
jejichž interface jsem použil pro přenos audio signálu, vždyť bylo možné dělat i 7 qso za minutu, jakoby trx nebyl vzdálen několik desítek kilometrů.
Mně i internetové konektivitě také ulevila audio paměť VGS-1, o kterou jsem upgradoval trx. Při volání výzvy se tím nepřenášelo žádné audio,
ale z ovládacího panelu se spustilo přehrávání přímo v transceiveru. Stejně bylo možné paměti využít i na volání při vyhledávání (call/59 15).
Nakonec se zdá být tato kategorie eXtrémně pohodlná :) - udělal jsem po chvilkách "od krbu" za devatenáct hodin něco přes patnáct set qso.
Jsem zvědav, jak si povedou ostatní v této kategorii - je zde myslím velký potenciál.
Výsledek |
log |
konfigurace. Update: cw část
Právě jsem pro český radioklub dokončil sadu radioamatérských map ve formátech B1 a B2.
Mapy budou k dispozici již na letošním setkání v Holicích na stánku ČRK.
Tímto díky všem, kteří se podíleli na jejich tvorbě. Do jaké míry se dílo podařilo, mohou posoudit až jejich uživatelé.
Náhledy jednotlivých verzí:
world |
eu |
azimuth |
ok
Díky Jirkovi OK2RZ jsem měl možnost vyzkoušet řešení dálkového ovládání TRXu od remoterig.com.
Jde o dvě zařízení, obsahující ethernetovou síťovou kartu, která dokáží přes internet ovládat
Zajímalo mne srovnání s dosavadním řešením a neočekával jsem výrazně jinou funkcionalitu.
Jaké ale bylo mé překvapení po zapnutí. Vždy jsem jsem sváděl 'vysokou' latenci audia na kvalitu mého internetového připojení.
Nyní se zdá, že použití rozličných voip programů na PC nedosahuje potřebně nízkých hodnot.
Audio je s neznatelnou latencí a bez výpadků. Dalšími výhodami jsou - ovládání rx audio přímo z předního panelu (za cenu menšího odstupu signál šum, ale je to velice příjemné)
a simplexní audio stream, který změní směr stlačením PTT na mikrofonu.
Ve výsledku jde o velmi dotažené a úsporné (není potřeba pc) řešení, kterému chybí jen možnost dálkově spínat napájení, popřípadě přepínat antény.
Pro tyto ůčely je možné zakoupit ze stejného zdroje web-switch, popřípadě použít alternativní řešení.
| Fotogaterie ze stavby a provozu.
Update: souhrnný popis...
Po té, co jsem s první verzí "sota balíčku" aktivoval během posledního roku několik vrcholů, rýsovala se stále jasněji představa, jak celou konfiguraci vylepšit. Základní idea - vše v jednom kompaktním vodotěsném obalu, s minimálními nároky při uvádění do provozu. Výsledkem je balíček, upgradovaný o vše potřebné, ve složení:
Kromě vybalení z batohu je zapotřebí pouze natáhnout anténu, vše ostatní se uvede do činnosti jediným vypínačem - což je pro aktivaci sota téměř ideální. Voděvzdorný box ochrání zařízení během transportu i v nepříznivém počasí. Více obrázků po dokončení stavby ve fotogalerii.
blitzortung - síť detektorů elektromagnetických výbojů v atmosféře (blesků), založená na metodě TOA (čas příchodu).
Detektory příjímají impulzy z výbojů a v krátkých časových intervalech odesílají po internetu na server údaje o přesném čase příchodu impulzu, společně se souřadnicemi detektoru. Obojí se získává z připojeného GPS modulu.
Server vypočítá umístění, polaritu a sílu jednotlivých výbojů a výsledky zobrazí na mapě.
Cílem projektu je vytvořit hustou síť nízkorozpočtových detektorů.
Cena stavebnice, kterou distribuuje správce serveru je asi 150 euro, stavba zabere dva večery a je obvykle funkční na první zapojení.
Jako první se u nás do sítě připojil připojil Milan 1MX.
Software pro upload dat je k dispozici ve verzi pro Windows (GUI) i Linux.
Podrobný manuál je ke stažení zde.
A pár fotografií ze stavby zde.
| signal
| signal-all
| eu |
Get the Flash Player to see this player.
psk31lx je terminálový program pro PSK využívající ncurses a je ho proto možné provozovat například přes ssh. Modifikace od WA0EIR přináší některá vylepšení. Mezi hlavní patří spektrální diagram, který významně usnadňuje naladění stanice. Celá aplikace je velmi nenáročná a například na 500 MHz procesoru AMD Geode se zatížení pohybuje okolo 10 %. Protože video vydá za tisíc slov, z malého výřezu náhodně odposlechnutého qso je vše jasně patrné.
Při provozu dálkově ovládaného trxu není možné pohledem z okna kontrolovat stav počasí a odhalit tak blížící se bouřku. Pro tyto účely vznikl jednoduchý bash skript (.sh), který detekci blesků automaticky provádí. Funkce je velmi jednoduchá. Skript stáhne mapu výskytu blesků z chmi.cz. Podle zvoleného lokátoru a poloměru hlídané oblasti vytvoří z mapy výřez a porovná jeho kontrolní součet s výřezem mapy bez blesků. Zařazením skriptu do crontab je možné celou operaci automatizovat a změnou příkazu na řádku 63 provádět libovolně další operace (odeslání e-mailu, vypnutí antén a trxu...). Skript potrebuje ke své práci další dva soubory. 1. zero.png - obrázek bez blesků pro porovnání, 2. maiden2lonlat - python script pro převod lokátoru na stupně. Nutností je také instalace balíčků imagemagick, coreutils (md5sum) a bc v systému. Skript se pouští se dvěma parametry - lokátorem a poloměrem hlídané oblasti v km.
./blesk.sh jn99aj 20 V okruhu 20 km od jn99aj detekce blesku negativni
Skript nedisponuje kontrolou chybně zadaných údajů (lokátor mimo rozsah mapy, oblast pro detekci přesahující okraje mapy).
Solární panel je fixován pod úhlem 40° a je schopen dodat maximální výkon 50 W. Z panelu je přes akumulátor napájena deska Alix.1C, se spotřebou 4,7 watu. Níže uvedená tabulka znázorňuje statistiku, kolik hodin napájení měsíčně, je schopen solární panel v této konfiguraci dodat. Hodnota úspory v kWh je vypočtena z příkonu. Dále dostupné grafy jsou - průběh napětí na baterii s vyznačením přepínání napájení mezi baterií a síťovým adaptérem, a průběh teplot v jednotlivých částech, včetně teploty venkovní. Tabulka bude každý měsíc automaticky aktualizována. Grafy byly vytvořeny programem gnuplot.
ver 1.0.svg, |
ver 1.1.svg |
ver 2.0.svg
Update 1: Láďa OK1ZIA vyřešil vzdálené telegrafní klíčování pomocí obvodu FT232
a vlastní aplikace Ftremote (VY TNX!). Obvod dokáže přenášet stav celkem osmi vstupů, kterými je popřípadě možné (kromě cw klíčování) ovládat další zařízení.
V přehrávači níže, je audio ukázka cw klíčování, nahraná z monitoru trxu na serveru.
Update 2: Protože nová verze 0.7.0 CQRLOGu podporuje rig model 1901, může nyní číst frekvenci z trxu pomocí rpc.rigd nejen log, ale i bash script, který automaticky přepíná jednotlivé antény. Odpadá tím jeden ovládací prvek.
Expert 1K-FA je polovodičový koncový stupeň (manuál, schéma, chlazení) od Italské firmy spe pro krátkovlná pásma 160 - 6 m.
Jeho koncepce je velmi moderní (zapomeňte na knoflíky). Po naladění výstupního PI-L článku (stiskem jednoho tlačítka), pro každé pásmo a anténu zvlášť, funguje vše již zcela automaticky.
Navíc je možné ovládat veškeré funkce softwarově, přes sériový port RS-232. Firma dodává k tomuto účelu vlastní program, přičemž je zveřejněn i jeho komunikační protokol.
Program pracuje dobře i na linuxu pod wine a je jedním z klíčových prvků pro nasazení k dálkově ovládanému trxu.
PA umí spolupracovat se dvěma TRXy najednou (všechny vstupy jsou zdvojené) i v režimu SO2R, do jednoho ze čtyř anténních výstupů.
Díky své velikosti a váze necelých 20 kg, je vhodný i pro expediční provoz. K tomuto účelu je dodáván v praktické transportní brašně.
Po nějaké době jsem se opět vrátil k dálkově ovládanému trxu, a provedl několik úprav .
Hlavním impulzem bylo změření spotřeby serveru (celeron 600 MHz), který odebíral 55 W, což je téměř 1/2 MWh za rok (asi 3 tis. kč).
Základní desku PC jsem vyměnil za Alix.1C, který odebírá v klidu 4,5 W a disponuje všemi potřebnými rozhraními, včetně zvukové karty.
Protože se nabízí náhrada hardisku za CompactFlash kartu, pro níž má deska slot, bylo zapotřebí vyměnit i operační systém.
Nyní používá server voyage linux, který umožňuje pracovat s kořenovým adresářem v režimu read-only a nezkracuje tak životnost použité CF karty.
Voyage linux je založen na distribuci debian, čímž je k dispozici celý debianí repozitář a snadná možnost instalace potřebného softwaru...
Protože je spotřeba serveru relativně velmi malá, je ho nyní možné napájet z akumulátoru, dobíjeného pomocí solárního panelu.
Pokud je nedostatek slunečního záření a poklesne napětí v olověném akumulátoru pod 11,5 V přepne se napájení na síťový adaptér.
Zpět připojí baterii až po jejím nabití na (12,7 V). Jaký bude poměr mezi slunečním a uranovo-uhelným napájením, bude zřejmé až po delší době.
Dále jsem rozšířil funkčnosti serveru. Přidáním BCD převodníku, je možné přepínat mezi šestnácti anténími vstupy.
Překvapivě jednoduché je i ovládání rotátoru Kenpro HR-1300 pomocí jednoho relé a dvou tranzistorů připojených na paralelní port.
Snímání napětí z potenciometru rotátoru zajišťuje A/D převodník, jehož hodnoty čte přes 1-wire com adapter program owfs.
Nebylo zapotřebí do rotátoru nijak zasahovat. Pouze se přepojí přívodní kabel z ovládací skříně do serveru.
A/D převodník je připojen do pc pomocí 1-wire rozhraní, které se současně využívá ke čtení čtyř teplotních čidel.
Přiložené schéma zapojení může obsahovat chyby, protože bylo vytvořeno dodatečně. Přikládám i zdroják (.sch) pro program eagle
Současná konfigurace přináší tyto funkce
Softwarová část doznala také několika změn.
socat TCP4:ip:port PTY,link=$HOME/dev/virtual0, raw,echo=0VSP je připojen na server do trxu a na vzniklý port $HOME/dev/virtual0 se nastaví deník.
O expedici na ostrov Kefken, které jsem se zůčastnil společně s OK1MU a OK1TN, se můžete dočíst více na strankách OKDXF.
Snad jen dodám, že přes 3,5 tisíce qso se udělalo s pomocí linuxového deníku TLF.
Protože mám blíže k obrázkům než k vyprávění, nabízím k prohlédnutí rozsáhlejší galerii z této akce.
Pár upravených fotografií přibylo i v galerii k fotoaparátu Lumix.
Update: dalsi info od Slávka 1TN, Pavla 1MU a přátel z TA
Altoids PA, je koncový stupen navržený JN1GLB, jako doplněk transceiveru ATS-3B. Mechanická konstrukce tento trx v podstatě kopíruje. Je použit stejný obal a systém výměnných pásmových modulů. Konstrukce je větší jen o chladič s ventilátorem, potřebným k chlazení dvou výstupních tranzistorů. Pasivní chlazení při miniaturních rozměrech chladiče bohužel nestačí (rozměrově vhodný chladič zatím stále hledám). Výstupní výkon je typicky 15 watů, s odběrem 4A, při 12V napájecím napětí. Výměnné výstupní propusti přelaďují pa přes šest kv pásem (80–15m), přičemž manuál [.pdf 1,3 MB] obsahuje i hodnoty výstupní propusti pro 12 a 10m. Pa nepotřebuje ptt signál z transceiveru, protože obsahuje na vstupu vf detektor, zajištující qsk provoz. Jinak je stavba poměrně jednoduchá a nezabere více než jeden den. | Několik obrázků zde.
Watmetr a PSV metr Elecraft W1 patří mezi "mini moduly", tj. malé stavebnice nejen rozměry, ale i obvodovým zapojením.
Meření provádí v rozsahu krátkých vln 160–10 m, ve třech rozsazích | 0,15–1,4 W | 1,5–14 W | 15–140 W | které se přepínají automaticky, s přesností 0,5 dB.
Co ale dělá z watmetru zařízení hodné pozornosti, je datový výstup RS232 pro připojení PC přes sériové rozhraní.
Díky ovládacímu softwaru od AB3AP tak máme možnost nejen sledovat přesnější výsledky měření, než nabízí dvě řady deseti led diod, ale i watmetr nastavovat a nastavení ukládat do eeprom.
Software čte hodnoty desetkrát za sekundu a reaguje tak velmi hbitě na změny hodnot. Zmíněný program je napsaný v Javě, není tudíž závislý na operačním systému a funguje dobře i na Linuxu - stává se tak vhodným doplňkem dálkově řízeného trxu, kde se dá softwarový přední panel dobře využít. | Několik obrázků ze stavby zde.
Anténní tuner T1 od firmy Elecraft není žádná novinka, ale další díl do mozaiky mé qrp/p výbavy. Po rozbalení zásilky mne překvapily rozměry (webové obrázky zkreslují). Tuner bez baterie by se vešel do stejné krabičky od bonbónů, v jaké je nanistalován trx ats-3. Stavba zabrala necelý den, příčemž jsem mnoho času strávil nad velmi podrobným montážním návodem. Stavebnice zřejmě díky tomu fungovala ihned po sestavení. Tuner nabízí mimo běžné funkce ladění, přemostění, zobrazení swr nebo pwr i velmi užitečnou funkci INFO, která inicializuje vysílání infotextu pomocí vf cw signálu, čitelným přímo v transceiveru. Kromě přesných hodnot swr, napětí baterie, verze firmware, je možné se dozvědět i hodnoty indukčnosti (μH) a kapacity (pF), použité pro naladění (vidět v manuálu zde). To poskytne relevantní informace o anténě, což je víc, než by se dalo čekat od kapesního ladítka, jakým T1 je. | Pár obrázků ze stavby zde.
Doslova revolucí je pojetí dálkového ovládání transceiveru podle SM7LCB. V tomto případě se trx neovládá softwarově, ale použije se celý přední panel. Velkým přínosem tohoto řešení je ergonomie ovládání a dostupnost ke všem funkcím transceiveru, jako napríklad do menu.
Jako ham bez antény jsem nemohl odolat. Realizace od W4MQ je při použití převodníků TTL-232R USB od FTDI velmi jednoduchá.
Stačí propojit převodníky s transceiverem a přední panel doplnit napájením 8V (na trxu jsem naměřil 9,2V při 0,1A). Není proto zapotřebí převodu RS232/TTL na com portu.
Tyto převodníky vytvoří přes usb v pc virtuální sériový port, který je přímo v pětivoltové TTL, potřebné pro připojení k trxu. Abych simuloval skutečný internet, připojil jsem klientskou stanici s panelem přes CDMA modem. Latence předního panelu byla znatelná, ale nijak nebranila v používání.
Zatížení sítě nepřesáhlo 20 kilobit/s. Nevýhodou je dostupnost propojovacího softwaru jen pro windows. Linux by síťovému řešení slušel líp.
Při realizaci pozor na propojení jenotlivých vývodů, neopatrností můžete poškodit transceiver!
Update: server může být na linuxu. Démon pro přístup k sériovým portům přes internet ser2net funguje s klientským softwarem pod win. Stejně je možné tunelovat via ip i com port na transciveru, na klientu se pak vytvori virtualni com port pomoci hw vsp.
Nastavení démona /etc/ser2net.conf
# <TCP port>:<state>:<timeout>:<device>:<options> # predni panel 8830:raw:600:/dev/ttyUSB0:57600 8DATABITS NONE 2STOPBITS # com na trxu 8831:raw:600:/dev/ttyS0:9600 8DATABITS NONE 1STOPBIT
Update2: s pomocí poradny na abclinuxu.cz se podařilo upravit klientský script v pythonu, čímž je celá realizace dostupna i na platformě Linux. Kromě pythonu je třeba mít nainstalováné i moduly python-serial a python-uspp.
Ukázkové video zde.
Update3: 432 qso ve WPXu CW behem nekolika hodin. Latence audia se pohybovala kolem 100 ms.
Stavebnici 'dvoupádlové' pastičky od americanmorse.com, (Porta Paddle-II) jsem pořídil převážně pro portable provoz s ATS-3b. Jde o překvapivě masivní provedení drobného klíče z lehké slitiny, s váhou kolem 70g. Sestavení stavebnice zabere jen pár minut. O poznání více času je zapotřebí pro nastavení zdvihu, které by mohlo být jemější. Ale přednosti tohoto klíče jsou někde jinde, především ve velikosti. Na spodní straně jsou připraveny dva Whitworthovy závity 3/16" pro uchycení, čímž se dá nahradit masivní základ. Jambické klíčování je pro mne novinkou, což je zatím jediná vada na kráse toho šperku. | Více obrázků zde.
Jsme skoro již tradične 'vypustili', to znamená žádné závodění na výsledek. Jelikož byl náš čtyřelementový quad vychřicí downgradovan na polovic, nemělo by to valného smyslu. Přibylo jen nekolik set qso do našeho audio archivu.
AT-Sprint 3B je SMD stavebnice CW transceiveru od KD1JV. Pokrývá celkem šest pásem (80–40–30–20–17–15m) a vejde se do krabičky od bonbónů, čímž je předurčen pro portable provoz.
Transceiver je doslova nabitý pokročilými funkcemi. Vškeré ovládání se provádí pomocí čtyř multifunkčních tlačítek a telegrafního klíče, který se používá například pro přímé vkládání kmitočtu v morse.
Prijímač obsahuje čtyři krystalové filtry při selektivitě 600 Hz. Ladění pomocí dvou tlačítek v krokovém a plynulém režimu je překvapivě pohodlné. Výstupní výkon je regulovatelný pomocí napájecího napětí (6–12V) v rozsahu 0,8-5 watů.
Až na jeden obvod, se podařilo všechny součástky zapájet obyčejnou hrotovou pájkou a trx fungoval na první zapojení. Po kalibraci oscilátoru, naladění mezifrekvence, bfo a laděných obvodů na vstupu a výstupu se podařilo uskutečnit první qso.
Celá koncepce se dobře hodí pro SOTA aktivity, popřípadě "radioamatéry bezdomovce" :)
K prohlédnutí galerie obrázků. Ke stažení manuál, návrh předního panelu .svg
a video o funkci displeje.
Návod pro vytváření HDR snímků a jejich úpravu technikou Tone Mapping v bitmapovém editoru Gimp.
Co dokáže 'nový' QRP hardware (200 gramů), je možné vidět v galerii. Fotografie jsou upravené v Gimpu, za použítí nástrojů Úrovně, Odstín-sytost, Doostřit, fitru Retinex a některé i retušované Klonováním. Výsledky jsou zmenšené na maximálně osm set pixelů. Možná časem přibudou další ;)
Update – přidány další fotky a část upravena pomocí techniky Tone Mapping. Navíc panoráma z Krušné hory (SOTA OK/ST-021) zde [.jpg 1,3 MB] o velikosti 4989 x 800 pixelů, složené z pěti snímků pomocí hugin.
…se zrovna dvakrat nevyvedl,
160: 2 80: 334 40: 1119 20: 1035 15: 29 10: 127 Total: 2907 Prefixes = 945 Score = 6,899,445
tak alespoň pár fotek.
Prvního máje, jsem aktivoval svou první ok sotu, po dvouměsíčním administrativním úsilí o zařazení česka do programu.
Celé to začalo poměrně nevinně. V emailové konferenci črk se jedno červencové odpoledne Julda OK1NE zmínil o spolku s vyvinutou byrokratickou strukturou, jenž podporuje outdorové vysílání z kopců a hor.
Jelikož nemám možnost vysílat ze svého qth, a pohyb mi též není proti srsti, začal jsem se neochotně prokousávat podmínkami. Zaujetí vyprchávalo a obrat nastal až při poslechu několika aktivátorů na 40m.
Nevěřil jsem, jaké pileupy dokážou vyprodukovat některé stanice s pěti waty a kouskem drátu přes větev nejbližšího stromu. Několikrát stanice dokonce předčaně ukončily provoz za stálého volání protistanic pro vybité baterie, či přílišnou zimu na další telegrafování.
V tu chvíli zapůsobila má závodnická minulost. Přestože pro aktivaci vrcholů z ok je potřeba projít zminovaným byrokratickým EU kolečkem a vytvořit manuál, bylo rozhodnuto. Následoval ještě web pro přehlenější orientaci v češtině a asociaci až na pár korektur nestálo nic v cestě.
Timto bych chtěl poděkovat Ondrovi OK1CDJ a Petrovi OK1IRG za veškerou pomoc.
Doufám, že mé egoistické snažení bude ku prospechu i dalším zájemcům :) Naslyšenou z ok vrcholů!
Včera jsme se ocitli díky vichřici bez elektřiny. Né sami - celé město. Jelikož se v našem domě provozuje PLC, využil jsem situace k poslechu kratkovlných pásem. Překvapení mne čekalo při pokusu o naladění magnetické smyčky. Vždy ladím při poslechu na nejsilnější šum. Ale ouha, šum nikde. Nejprve musím na přijímači najít stanici a poté doladit anténu na maximální sílu signálu. Následoval přímo rajský poslech - pásma téměř bez šumu, kdy i slabounké signály byly nádherně čitelné. Takhle nějak to muselo vypadat v radioamatérském pravěku (první polovina minulého století), napadlo mne. Obnova dodávky elekřiny, na kterou ostatní netrpělivě čekali, mne mnoho nepotěšila. Navrátila drancování přírodního bohatství a na mém přijímači vystoupil šum pozadí na čtyřicetimetrovém pásmu na S8. Nyní mohu opět jednoduše ladit svou magnetickou anténu, ale to je také všechno co sní mohu udělat. Raději jsem ji odnesl do sklepa, než zapomenu na tuto opojnou příhodu. Napříště již budu přírodní živly vyhlížet i s nadějí, na možnost znovu okusit výlet do minulosti.
Po půl roce čekání na originální baterie FNB-78 a jejich nabíječ CD-24 z GESu (né že by to byla jejich vina), jsem začal hledat alternativní řešení. Nejprve jen na papíře sestavu z Li-Pol, určených pro modeláře. Tyto úžasné baterie jsou při velikosti vymezené prostorem v transceiveru (183 x 176 x 26 mm, 0,84 dm³) schopny akumulovat až 20 Ah. Ale jejich cena v současnosti převyšuje cenu trxu.
Tak jsem se nakonec vrátil na zem a použil baterie Ni-Mh, které poskytnou 9 Ah. Konfiguraci už za mne vyřešil někdo jiný, Thomas DG8FBV - TNX! Baterie u nás nabízí mimo jiné firma BATTEX, kde jednotlivé články pospojují, opatří tepelnou pojistkou, obalem a drátovými vývody. Výsledek je sice polotovar, ale za cenu jedné originálky od Yaesu, dostanete obě dvě. Pro nabíjení nabízejí mnoho různých typů nabíječek prodejny pro modeláře, například zde. Vybíjecí křivky jedné baterie při zapnutém příjmači, ztumeném audio výstupu a volání cw výzvy pěti waty je na obrázku vlevo .svgz
V linuxu je možné spouštět i aplikace napsané pro windows pomocí Wine, což je implementace Windows API. V ok-dx rtty contestu jsem přes dákové ovládání takto vyzkousel MMVARI. Vše funguje bez problémů - nastavení PTT na com2 správně použije /dev/ttyS1, stejne zpřístupní wine i zvukovou kartu. Zatížení procesoru je ve srovnání s použitím nativního linuxového programu o poznání vetši, ale program reaguje suběktivně velmi svižně. Datový tok od vzdáleného pc se zvýší jen díky vodopádu, a v mém případě je kolem 20kB.
Drobný posun v konfiguraci dálkového ovládání trxu mi přineslo použití voip programu ekíga. Nyní se zpoždění audio signálu pohybuje v závislosti na stavu cesty od desitek do nekolika stovek milisekund. Na náhledovém otisku obrazovky je vidět rekordní hodnota 37 ms. Ekíga funguje i za NATem, který prochází pomocí STUN. Zkušenosti z prosincové cw A160 ukazují, že hodnoty pod 500 ms jsou velmi dobré a při zpoždění do 1 sekundy jemožné při zvýšené opatrnosti stále pracovat. Teď už jen chybí nová kategorie do závodů, Single Op Two QTH SO2Q ;)
umožňuje měnit sklon slunečního panelu, tak aby se alespon částečně zvýšila účinost během roční změny elevace slunce - naklápění pro tři nebo čtyři úhly, což odpovídá šesti nebo osmi změnám elevace během roku, viz. analema slunce. Datumy pro přechodné úhly jsou na obrázku a vychází vždy v rozpětí jednoho nebo dvou měsíců během jara a podzimu. Konstrukce je dřevěná, pohyblivá místa jsou spojena závitovou tyčí. Další fotky → zde a zde
Jak jsou malé, tak jsou funkční. QRPP key z kancelářských sponek, ledžárovka 3,2 W (20xLED) na 230V a PocketDigi - což je gMFSK portovaný na PocketPC Vojtěchem OK1IAK.
Polní den jsme původně chtěli odejet s Luďkem OK1VSL poblíž kóty Hradištany v českém středohoří, ale naši benzínožrouti nebyli schopni překonat potřebné stoupání. Nakonec jsme nouzově zvolili kótu poblíž mého QTH.
Je to jenom 530 m asl, ale zato je zde zakrytý horizont na sever a větší část západu. :)
Na 70 cm pásmu jsem při dvaceti watech výkonu v neděli překvapivě odjížděl s plnou baterií. Co jsem spotřeboval přes noc, dobil solární panel během slunečné neděle.
červencový provozní aktiv jsem odjel na sluneční pohon z baterie dobíjené fotovoltaickým článkem. ODX na 70 cm 510 km, prostě spokojenost.
Při použití nízkoenergetického zdroje je spotřeba trxu důležitý údaj.
Zde je měření ft-897d při napájení 12V
| band | 70 cm | 2 m | 20 m |
| RX | 0,59 A | 0,56 A | 0,58 A |
| RX + fan | 0,8 A | 0,8 A | 0,8 A |
| TX 0W out | 1,9 A | 2,0 A | 1,7 A |
| TX 2W | 2,8 A | ||
| TX 5W | 3,5 A | 3,1 A | 3,8 A |
| TX 10W | 4,6 A | 3,9 A | 5,1 A |
| TX 15W | 5,7 A | 4,7 A | 5,6 A |
| TX 20W | 7,1 A | 5,6 A | 6,3 A |
| TX 50W | 8,7 A | 10,1 A | |
| TX 100W | 14,2 A |
Pro zajímavost – originální tři metry dlouhý napájecí kabel, dodávaný výrobcem společně s transceiverem ft-897d, má při zatížení sedmi ampéry úbytek 0,4 V. To je při 20W na 70 cm ztráta 3W jen v napájecím kabelu.
První test křemíkového fotovoltaického článku z Rožnova pod Radhoštěm byl pozitivní. Během červencového odpoledne, generoval padesátipěti watový panel ještě v sedm hodin odpoledne 2,4 A do umělé zátěže.
Žárovky na obrázku jsou osmnáctiwatové, na 12 voltů.
Panel je součástí ostrovního systému, který obsahuje regulátor a padesáti ampérhodinový olověný akumulátor.
…co zbylo z návštěvy ve Stříbře
Naše závodní stanoviště OL5Q přímo svádí k využití dálkového ovládání. Předchozí pokusy ztroskotaly na použité technologii (TRXmanager na Windows), která se přes své nesporné kvality ukázala jako nestabilní. To je pro tento druh použítí fatální problém. Je dost dobře možné že problém byl jinde, ale nynejší realizace s operačním systémem Linux a několika programy, které jsou kazdému běžně dostupné, se ukázala přes své skromné možnosti použitelná v praxi.
Ovládání řeší spínání síťového napětí elektronickým relé od CRYDOM, softwarové ovládání transciveru, přepínání antén a klíčování PTT/CW. Aplikace jou forwardovány z X-serveru na lokální pc operátora pomocí ssh
ssh -X -C uživatel@ip_adresa -p port
Programy použité na straně vysílače | ledblink - ovládání paralelního portu | sgcontrol - řízení transceiveru | gmfsk - datové provozy | xlog - denník | teamspeak server/client - distribuce audio signálu | cwdaemon - zajistí klíčování pro cw |
Na pc operátora postačí X-server a teamspeak klient pro případný přenos audia.
S touto konfigurací jsem běhěm několika dní navázal přes padesát qso převážně rtty a cw provozem. Zatížení internetové linky se pohybovalo pod hranicí 128 kbyte.
Motivací bylo elektronicky, pomocí paralelního portu z PC ovládat přepínání antén na krátkých vlnách při použití dálkového ovládání. Nebo ruční ovládání v závodech. Manuální ovládání umožňuje současný příjem na několika zvolených anténách. Při zaklíčování PTT se aktivuje pro vysílání vždy pouze jedna. Mechanickým přepínačem se vybírá nepoužitý vstup pro druhý transceiver.
Snímky pracovní plochy z používání programů pro amatéry v distribuci debian
RTTY » xLog + xDX + Sunclock + gMFSK
CW » TLF + Sunclock + Dxcluster v terminálu
CQRlog | staniční deník
HAMSOFT | databáze linuxových programů
YFKlog | radioamatérský deník pro Linux, využívající databázi MySQL/SQLite
jLog | moderní ham Log program (napsaný v Jave)
Tučňák | VHF závodní denník
TLF | konzolový závodní denník s podporou síťového propojení
Xlog | staniční deník
gMFSK | terminál pro datové provozy (MFSK RTTY THROB PSK31/63 MT63 Feldhell)
AR-knoppix | Live GNU/Linux bootovací distribuce obsahující radioamatérské programy
Harv's Hamshack Hack | distribuce KNOPPIX upravená pro radioamatéry
elelektromekano_s1250.djvu | circuit diagram (206 kB)
OK1FV.djvu | první krátkovlná vysílací stanice v Lounech (40 kB)
šuplík | 2004–6
9a0a | photos
9a/ok1hra | photos
vytrženo | z kontextu
Kenpro_HR-1300.djvu | download manual (990 kB)
dc-dc converter.pdf | měnič pro NB od Luďka OK1VSL (802 kB), [realizace, plosnak]
Blue-Style |
![zde [.jpg 1,3 MB]](img/lumix/st021.jpg){kind=link}
